pátek 16. července 2010

Dárky


Dovolená u moře na mě zapůsobila blahodárně. Dokonce tak dobře , že se mi z hlavy vykouřily příjmení lidí, kterým zařizuju byty.Trochu trapááás. Ale už si ze spoustu věcí nedělám hlavu. Udělám si nástěnku a tam si všechny napíšu a k tomu přidám fotky a nákresy a budu se to učit nazpaměť.Neuvěřitelné, že 5 rodin má příjmení začínající na ,,V".
Spousta věcí je ve výrobě a moc, moc se těším, až to uvidím v reálu.
Včera jsem jela na jednorázovou konzultaci . Během mého štěbetání si manžel odskočil do supermerketu a koupil pro mě ve výprodeji 3 knihy o designu od Terence Conrana.Každá z nic stála původně 1000,- , ale za stovku, no nekup to. Já jsem takový sobec, co kouká po svých věcech, ale on vždycky najde něco, co by se mi líbilo.
Muž i bratr mají narozeniny. Taky bych chtěla vybrat něco, nad čím by srdce zaplesalo. Prý rozbruška by se hodila, ale tyhle praktické dárky já bojkotuju.
Brouzdám na netu a zatím jsem objednala 2 dárky.Ašer Lev holt bude povinná četba pro mého prudce nadaného bratra. V záchvatu lásky pro něj ještě vyrábím stůl s potiskem .

Druhý dárek ještě nevím komu připadne.

Většina lidí na můj blog chodí ne proto, že by je zajímalo, jak jsem se měla a co jsem dělala, ale stejně se neubráním zveřejnění fotografie ,,Plyšáci na tobogánu" .Celý den jsem byla ta zlá maminka, co vyhazuje do černého pytle věci, které už jsou odrbané, polámané...jako v knížce Kuki se vrací. Jenže, kdyby nebylo nás matek, tak by se z pokojíčků staly skládky.
Vyhodit něco u nás není jen tak. Musím vždycky vyhledat nestřežený okamžik a proplížit se k naší popelnici u domu. Nejlépe v pátek ráno, když jezdí popeláři, aby děti a muž nedonesli věci zpátky. Pídí -li se někdo po něčem, je třeba mlžit.Tak například, ptá-li se Vás manžel, kde má ty své hnědé manšestráky, no přece ty, co jsem si koupil hned po svatbě, můžete říct: ,,Ještě minulý týden jsem je měla v ruce"... a rychle se přemístíte do jiného pokoje. Je to pravda.Je.
Je to podlé.Je. Naštěstí u nás je tolik věcí, že nikdo nic nepostrádá.
Medvěda Hopyho máme už 10 let.Kouká mu z pračky jedno oko a čumák(úplně vlevo). Výřivka na 30°C mu udělá dobře.


2 komentáře:

andrea tachezy řekl(a)...

:-D

evina řekl(a)...

Černé pytle - dobrý nápad. Já používám průhledné, jejichž obsah již dcera sleduje ostřížím zrakem. Dokonce i šuplíky si uklízí sama v obavách z matky likvidátorky.