Sraz ze třídy v Bechyni

 Tentokrát jsme vzali autokaravan a přes BEZ KEMPU jsme si našli ubytování přímo u řeky Lužnice s výhledem na zámek. Ze zahrady samostatný vstup k vlastní sprše, wc, lednici. A ten klid! 

V karavanu je sice vlastní sprcha i wc, ale raději využíváme externí.

D. si odtrénoval běh a plavání, já jsem si mezi tím prošla  oblíbená místa a zašla na výstavu Pravoslava Rady .

U zámku je instalovaný Poesiomat . Jan Kačer vypráví, jak poprvé se svou maminkou přijeli do Bechyně ( J.K. taky studoval střední keramikou v Bechyni ) . Trochu mě dojal.

Společně jsme si zašli na oběd a protáhli se ještě Městským muzeem.

Na sraz dorazilo 9 holek ze 13. Náš jediný spolužák Petr nebyl ještě ani jednou. Na to, že jsme z celé republiky ( do ročníku se přijímali  vždy dva studenti z jednoho kraje), účast  hojná. Já to mám ze všech nejdál. 

Cestou zpátky jsme zajeli pro obrazy  Lenku Falušiové. Příští pátek už vernisáž. Nebýt D. tak nevím, jak bych logistiku výstav zvládla. 

Měli jsem k dispozici i gril, ale nevyužili.

Koupelna v karavanu.

poesiomat

Párkrát jsem si vyšla bechyňské schody. Myslím, že jich je něco kolem stovky.

Já s Klárou u Petra na privátu. Asi v třeťáku.

Vernisáž 4.7. v 17 hod.

Kdybyste nevěděli jak hezky zahájit prázdniny, srdečně zvu na vernisáž.

Perokresby Lenky Falušiové mi přijdou neuvěřitelné. Stojíte u toho a přemýšlíte, jestli je to vůbec možné. Víc o L.F tady 

 

Impulzivní nákupy

Nejdřív to byla lednice.  Bez toho, aniž bych si prohlédla na živo, koupila jsem přes e-shop americkou lednici od ETA. V šoku, že je hlučnější než naše sedmnáct let stará. Chrčivé zvuky se střídaly s vysokým tónem.  Lednice měla vrchní část chladničku s dvojitým dvířkem a dole mrazák s dvěmi šuplíky. To se ukázalo jako velmi nepraktické. Abychom viděli, co je uvnitř, museli jsme  otevřít oboje dveře, z toho jedny podivně zalamovací. Ok. Moje chyba, že jsem si to neprostudovala. 

Vrátit lednici šlo, ale jen za podmínky, že ji dovezu do nejbližší prodejny ( Ostrava). Nereálné. Pokud si  ale vyberu  a koupím jinou, jsou ochotni si původní lednici vyzvednout a vrátit peníze do 30 dnů. Nová lednice chrčí stejně, ale aspoň už má praktické dělení. Vlevo mrazák, vpravo chladnička. 

                             ( skříňka na troubu byla provizorní  řešení a samozřejmě to tak zůstalo)

....

V pondělí ráno jsem objevila pěstitele bobkovišní . Objednala. Odpoledne už byly na zahradě. Moc krásné a skvělý servis.  Dan s Borkem mi je hned zasadili. Dva metry od plotu. Na délku max 3 metry, ale i tak to sousedka nese nelibě.

Jsou to sice jen tři metry ( celková délka zahrady 25 metrů), ale dělá mi to radost. Je to přesně v místě, když se dívám z okna obývacího pokoje. Možná už je na čase se rozhodovat, co bych ráda já a ne druzí. 

Znovu jsem se vrátila  ke knize ,,Jdu prachu samotou s průhledy do zahrad" . Kniha je nejen o Bohuslavu Rejnkovi, ale o dalších umělcích, co žili raději v ústraní. Část knihy je věnovaná i  jeho zahradě.

Společně jsme doobložili krb. D. řezal kachle, já to mastila na stěnu. Ještě zaspárovat, vymalovat a bude hotovo.

Další plán je - vyměnit podlahu v předsíni a kuchyni. Nakonec jsme se rozhodli pro řešení, které bude nejméně náročné. Necháme přelít dlažbu polyuretanem. V roce 2008 jsem začala sát blog, abych si zaznamenala rekonstrukci domu a už je to tady zase. Doufám, že lépe a pečlivěji. 

Trochu jsem pokročila...

 A musím se pochválit. Obvykle všechno dělám věci  ,,by voko ". Hlavně přešívání věcí. Ale tentokrát jsem si všechno opravdu třikrát vyměřila, než jsem začala obkládat. Trochu mě zbrzdilo vyrovnávání nivelačkou. První vrstva byla moc hustá a nízká, tím pádem se nivelace nepovedla. U druhého pokusu jsem byla už chytřejší a řídila se více hustotou( raději řidší a delší schnutí )  než návodem poměr voda: suchá směs.

Můj další nešvar je, že se k práci nepřevlékám a pak se divím, že mám zničené věci.