neděle 26. dubna 2015

Trochu emočně náročný týden.

Ve středu se David dozvěděl , že se nedostal ani na jeden gympl. Propadl se o 80 míst níž jenom kvůli tomu, že neměl samé jedničky. Trochu jsem to čekala, ale vůbec ne takový nával, který letos na gymply byl.
Takže stavebka.
Na rozdíl od páté třídy to rozdýchal dost rychle. O víkendu narozeniny z vesela. Zahájili jsme sezónu na terase + gryl.
Celý den jsem se držela, abych neprokládala dorty  se špízy, protože vím přesně, jak mi večer potom bývá.
V oboru pečení jsem ve svých 41 letech postoupila o jeden level výš a to díky výrobě želatiny na dort. Mělo to sice své úskalí, ale hladce jsme se s nerovnostmi vyrovnali.
Korpus koupený samozřejmě v Kauflandu, ale i tak jsem strávila 8 hodin přípravou na oslavu.

Neděli ráno i večer běh. Můj zadek se od podzimu s daleko větší silou snaží přiblížit zemskému jádru.
Začátky jsou kruté. Raději jsem si na každý den domluvila kamarádku, abych náhodou nevycouvala.
Po deseti kilometrech cítím všechny svaly na nohou.
Jdu žehlit. Dávají nějakou komedii od Woodyho Alena. Tuším, že to bude blbost, ale k žehlení dobrý.







9 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Soňo, zdravím Vás. My jsme se synem řešili podobnou situaci před rokem. Syn se díky přiděleným (resp.) nepřiděleným bodům za vysvědčení ze základky (průměr 1,8) nedostal na svou vysněnou školu. Zabejčil se a tak jsme odvolání už nepodávali. Šel na strojárnu, kde po něm okamžitě hrábli. A je maximálně spokojen. Úžasný kolektiv a výborní pedagogové s tolerancí pro bohémské typy:) Přes počáteční kolapsový stav, kdy člověk musí navíc snášet i shovívavé pohledy ostatních rodičů, ve kterých jsem si mohla přečíst: "tak vida, von chlapec zas až takovej lumen nebude", si nyní říkám, že vše dopadlo jak mělo. Zřejmě osud. Syn je šťastný, škola ho baví a hlavně je obklopen podobně smýšlejícími lidmi. Co víc si můžu přát:) Davidovi přeji fajn lidi kolem sebe. To je vlastně to nejvíc, co nám život může nadělit. Andrea

Mirjanka řekl(a)...

Nic neni nahoda. Treba bude jednou Malina slavny treba jako Kaplicky 👍

Anonymní řekl(a)...

...už desať rokov v kuse riešim konce a začiatky...krát dva,teda štyroch detí a u niektorých je to bludný kruh....pre autistické spektrum...a pritom sa snažím v kuchyni,teraz aj v dome,záhrade..o tie levely :)...a behám,,o život ,, :).....za každých okolností...:)

Anonymní řekl(a)...

Před lety se něco podobného stalo i mě.Z počátku obavy vystřídalo nadšení a dodnes jsem za stavebku ráda. A tu architekturu jsem nakonec také vystudovala :-) Soňa

Soňa Malinová řekl(a)...

To jsou tak skvělé vzkazy.Děkuju

Anonymní řekl(a)...

Ale vždyť už teď je jasné, že David půjde ve šlépějích tvého bratra a pro studium architektury je stavárna mnohem lepší základ než gympl :)))
cimi j

verayoga řekl(a)...

Soňo, ta fotka s Davidem je nádherná...ať jste přes veškerá životní úskalí tak šťastní, jako vypadáte na té fotografii ;) Věrka

Anonymní řekl(a)...

Stavebka - gympl.... Všechny důležitý věci jsou v pořádku, když se tak dívám na tu vaši fotku... Jedničky nejedničky, body nebody. Už teď máte víc, než většina z "nadčárníků". Úplně se nemůžu na tu skvělou symbiózu vynadívat. Krása.

Anonymní řekl(a)...

Sono.Vse je tak ,jak ma byt.A ta fotka je dukazem vseho tady a ted .Valerie