Nejdřív to byla lednice. Bez toho, aniž bych si prohlédla na živo, koupila jsem přes e-shop americkou lednici od ETA. V šoku, že je hlučnější než naše sedmnáct let stará. Chrčivé zvuky se střídaly s vysokým tónem. Lednice měla vrchní část chladničku s dvojitým dvířkem a dole mrazák s dvěmi šuplíky. To se ukázalo jako velmi nepraktické. Abychom viděli, co je uvnitř, museli jsme otevřít oboje dveře, z toho jedny podivně zalamovací. Ok. Moje chyba, že jsem si to neprostudovala.
Vrátit lednici šlo, ale jen za podmínky, že ji dovezu do nejbližší prodejny ( Ostrava). Nereálné. Pokud si ale vyberu a koupím jinou, jsou ochotni si původní lednici vyzvednout a vrátit peníze do 30 dnů. Nová lednice chrčí stejně, ale aspoň už má praktické dělení. Vlevo mrazák, vpravo chladnička.
....
V pondělí ráno jsem objevila pěstitele bobkovišní . Objednala. Odpoledne už byly na zahradě. Moc krásné a skvělý servis. Dan s Borkem mi je hned zasadili. Dva metry od plotu. Na délku max 3 metry, ale i tak to sousedka nese nelibě.
Jsou to sice jen tři metry ( celková délka zahrady 25 metrů), ale dělá mi to radost. Je to přesně v místě, když se dívám z okna obývacího pokoje. Možná už je na čase se rozhodovat, co bych ráda já a ne druzí.
Znovu jsem se vrátila ke knize ,,Jdu prachu samotou s průhledy do zahrad" . Kniha je nejen o Bohuslavu Rejnkovi, ale o dalších umělcích, co žili raději v ústraní. Část knihy je věnovaná i jeho zahradě.
